Obecný moment
Galerie Sam83 otevírá pátý ročník bytového projektu 4 OKNA s tématem obecný moment. Součet limitů vztažených ke společnému časovému bodu je jeden z aspektů, které určují podobu díla. Do jaké míry lze působení této veličiny ovlivnit? Během čtyř podvečerů věnovaných architektuře se k odpovědi přiblížíme přes osobní zkušenosti hostů.
1. host / Jiří Zábran video
2. host / H3T architekti Štěpán Řehoř / Vít Šimek video
3. host / Alena Foustková a Kristýna Plesková video
4. host / Sam
Galerie Sam83 rozšířila v loňském roce svůj výstavní program o téma architektury. Zahájili ho H3T Architekti představením ateliéru v podobě fotodokumentace již realizovaných staveb a skutečnou saunou, která byla v provozu při galerii dva měsíce. Letos je architektuře a jejím přesahům věnován 5. ročník bytového projektu 4OKNA, který probíhá v externím prostoru galerie – v Komenského 4/4 v Klatovech.
Sérii čtyř podvečerů otevřel začátkem března architekt Jiří Zábran. Prostřednictvím modelu atriového domu, který do Tymákova navrhl společně s Terezou Novou, představil svá uvažování v mezích architektury.
Podstatnou část jeho práce tvoří, jak říká, domkářství. Věnuje se návrhům dostupných a pohodlných rodinných domů, které vychází z potřeb zadavatelů. Mimo rodinné domy realizoval například bytový dům v Rokycanech na Šťáhlavské třídě nebo bytový dům do proluky v Modřínové ulici. V současnosti pracuje na návrhu hotelu do staré zástavby v Mariánských Lázních. Účastní se urbanistických a architektonických soutěží. Zpracoval také územní studii pro oblast u Borské přehrady – České Údolí, kam navrhl ovocné sady. Zadání veřejných soutěží ale často pro jejich nesmyslnost záměrně překračuje a dostává se demonstrativně mimo soutěž.
H3T architekti Vít Šimek a Štěpán Řehoř vychází ve své práci dvěma způsoby z lidského měřítka. Jejich projekty jsou „human friendly“ a konstrukční náročnost obvykle měří na počet dní a páry rukou. Vytváří drobné stavby – sauny, kadibudky, čajové domky, houpačky, které mimo svou utilitární funkci obsahují další neviditelné přesahy. I přestože jde o architekturu, mají jejich projekty mnoho společného se site specific art. Plovoucí saunu (2009) umístili na rybník u Poděbrad, pro zavěšení Létající sauny (2010) využili staré zdymadlo v Obříství nad Ohří a v posledním roce následovalo umisťování saun před Akademii výtvarných umění v Praze, na Trafačku (Praha 9) a před Novou scénu Národního divadla. Stejně tak prvky site specific obsahují Vyhlídkové kadibudky (2010), Plovoucí kadibudka (2011), Čajový dům Muštelka (2010) i Čajový dům ČD (2011).
text: Denisa Bytelová