Kurátor: Denisa Bytelová
Vernisáž: 1. 12. 2007 v 17 hodin
Výstava: 2. 12. 2007 – 15. 1. 2008
Nejde o drzost, ale o vyšinuté ztotožnění se s divočáky, srnami a liškami. Norma nebo hranice je to poslední, co by se dalo v Samově práci hledat. Opakujícím se a orientačním prvkem je v její práci šablona. V modifikované podobě prostupuje sociální projekty, architekturu i její výtvarnou práci.
Ve výstavě jsou zastoupené malby z posledních osmi let. Objevují se v nich obrazy vtištěné do paměti vyřezané zpět do šablon (Podzim na Struhadle, 2007, Náruč, 2007), které jako matrici použila jen jednou pro sdílení nepřenositelného zážitku. Celý proces a otázku jedinečnosti zpochybňuje v textu Káně (2007). V alegorickém promítaném dopisu, se zabývá otázkami neuchopitelnosti existence a nezbytnost (umění) v něm podmiňuje vztahem a sdílením. Při práci na obrazech využívá paměť jako nesčetněkrát otiskovatelnou matrici i se všemi nedostatky, které k ní patří.
Mezi objekty v přízemí galerie na pozadí dvourozměrné thuje a pušky s jahodami (objekty ze šablon) se odehrává jemně ironický textový příběh: Padni na kolena, Tady taky padni, Padni. Součástí instalace jsou interpretační fotografické popisky, které mezi sebou vytváří samostatný významový celek.
Výstava byla doprovozena několika událostmi: koncert freeimprovizačního tria RUiNU, přednáška Milana Knížák a projekce snímku Šičky (Sam, 2008, 5.26 min).
