Bronislava Šnajdrová a Jiří Valoch
Kurátor: Sam
8. 5. – 6. 8. 2011
Společná a zároveň samostatná výstava Bronislavy Šnajdrové a Jiřího Valocha. K jejich spojení vedl nevýznamný sled událostí. Společně se setkali ve výstavní síni v roce 2008 v roli kurátor a umělec, kdy Jiří Valoch v Brně zahajoval Bronislavě výstavu Kde nic není, tam to dej. V České Bříze jsou ve vztahu umělec - umělec. Bronislava Šnajdrová pro výstavu připravila ucelený cyklus 25 pláten s minimalizujícími parafrázemi obrazů Otakara Slavíka a Jiří Valoch zvukovou instalaci fónické poezie.
Konkrétně 12. dubna 2011 vytvořil v galerii Sam83 čtyřicetiminutovou autorskou improvizaci v "jazyce ga", z níž byl pořízen nesestříhaný záznam. Spojení grafémů "g" a "a" má původ v obyčejném rozhovoru Jiřího Valocha a ghanského studenta o tom, jakým jazykem v Ghaně mluví (Ga je jeden
z mnoha jazyků, který k dorozumívání používá 8% tamních obyvatel).
V roce 1971 vydal britský konkrétista, tvůrce fónické a vizuální poezie Bob Cobbing, prostřednictvím svého drobného (ale významného) nakladatelství Writers Forum básnickou sbírku Jiřího Valocha "ga poems", v níž se Valochovo "ga" objevilo poprvé. Formální úspora a absence významu slova - znaku "ga" nabízí rozsáhlý prostor pro obsahové interpretace od jazyka jako nástroje mocenské manipulace po jeho komunikační limity.
Poloha výtvarné práce Bronislavy Šnajdrové je svým způsobem tradiční. Věnuje se kresbě a malbě, která u ní převažuje. Námět vybírá od krajiny, přes zátiší po geometrické variace. Specifická je u ní vysoká četnost a osobní citlivost, s níž motivy zpracovává. Vytváří obrazové cykly inspirované českými malíři (např. Mánes, Mucha, Čapek, Filla, Reynek, Kubín, Váchal). V jednom z posledních cyklů, který je zastoupen na této výstavě, vytváří redukc
i obrazového jazyka Otakara Slavíka. Jednobarevnou skvrnou, znakem, tahem na bílých šepsovaných i nešepsovaných plátnech zachycuje vlastní čtení podstaty Slavíkových expresivních sdělení. Distanční formou se přibližujeme k podstatě její vlastní práce.
U obou jde při jejich společné/samostatné výstavě o minimální formu, ale s odlišným původem. Bronislava Šnajdrová vychází z emoční vizuální interpretace, Jiří Valoch z racionálně podloženého automatismu.
Denisa Bytelová
