Úvahy, důkazy a zprávy o účincích

Kristina Láníková 15. 2. / 17 h
Marie Ladrová 7. 3. / 17 h
Ai fen, uroruro 3. 4. / 17 h

Kurátor: Sráč Sam
AiC umělec na chatě
Česká Bříza, galerie sam83, výstava potrvá do 25. dubna 2020

Srdečně zveme na tři večery s literaturou, hudbou a uměním. Tři stará přátelství
a jedna nová známost; neslučitelné s očekáváním, ovlivněné pobytem umělce na chatě.
Jednoduchá výstava přehledně uspořádána k lákavé procházce, záměrně
vyvolaný dojem.

___________________________________________________________________________________

S relativním vnímáním času, které stírá objektivní rysy skutečnosti, máme zkušenost všichni. Nekonečné minuty čekání a nepochopitelně krátký život. Časové perspektivy, které poskytují možnost se setkat, minout nebo se ztratit, budou náplní další výstavy, která spojuje staré známé a je záminkou k tomu se znovu sblížit a podívat se na to, co se v tom různém čase, kdy jsme se neviděli, stalo. Všední zvědavost a chuť být zase spolu jsou pohnutkou k tomu představit nové práce tří umělkyň a jednoho básníka veřejnosti. V jednotlivých komorních večerech se budeme moci znovu seznámit s tím, čím se umělci, které jsme již dříve uvedli v jiném kontextu, zabývají. Všem čtyřem je společný víceoborový zájem. Právě kvůli hraničnímu působení mezi hudbou a výtvarným uměním nebo mezi literaturou a uměním se někdy ocitají v šedých zónách, které nás budou zajímat.

  ______________________________________________________

Druhý host / Marie Ladrová / 7. 3. / 17 h

Marie Ladrová je výtvarná umělkyně a hudebnice se zájmy, které se rozhodně vymykají trendům.
Postupně si osvojila malbu akvarelem a hru na těremin.  Při druhém setkání v rámci výstavy nás Marie s oběma polohami seznámí.
Vedle malby akvarelem, se kterou diplomovala na AVU, a hry na elektronický hudební nástroj je inspirována světem hub. Promítá jej do svých obrazů, textů i písní. Jedním z dokladů její fascinace jsou objekty klobouček a čepice z troudnatce kopytovitého, které vytvořila podle tradičního postupu. K výsledkům své práce dochází kromě studijního přístupu i formou experimentu.

Marie Ladrová, foto: Veronika Pločková

  ______________________________________________________

První host / Kristina Láníková

První podvečer proběhne představení posledních prací Kristiny Láníkové a její autorské čtení. Láníková byla v galerii sam83 poprvé uvedena v samostatné, dlouho připravované výstavě v roce 2017, ke které vyšla stejnojmenná básnická sbírka Krátké dějiny zraňování.

Opakovaně přijíždí pracovat do České Břízy na krátké rezidence. Rovnocenně se věnuje psaní i výtvarné tvorbě. K výsledku v obou případech dochází sochařským způsobem, kdy z objemu hmoty postupně odebírá materiál, až se dostane k exaktnímu tvaru, který posléze rozvíjí v sériích. Její básně se skládají z jazykových úseček, které i přes svou strohost neztrácejí obrazotvornost a poetiku. Po krátkém čtení uvede nové práce, které představují fragmentarizované tělo umístěné do prostředí ordinace a kanceláře zároveň. 

video z rezidenčního pobytu
AiC Česká Bříza heARTbreaker 2015 | Kristina Láníková | projekt: Krátké dějiny zraňování

  ______________________________________________________

Třetí podvečer, hosté / Ai fen, uroruro

Po zkušenosti z witch-popového dua ba:zel se Ewelina Chiu rozhodla pro sólový projekt, který pojmenovala Ai fen. Rehabilitovala v něm své druhé jméno, které do té doby používala jen formálně. Projekt se stal introspektivním hledáním identity. Uroruro je polský umělec, básník a kulturní organizátor. Oba se poprvé setkali v Poznani na koncertě ba:zelu. Během dalších setkání postupně vznikala jejich spolupráce. Ai fen se s otázkou identity potýkala i v rozhodování o tom, v jakém jazyce vydá první album. Zvolila rodný jazyk polštinu. Oslovila proto urorura a poslala mu své první hrubé nahrávky s oslovením, zda by k nim nevytvořil texty. Uroruro na ně odpověděl souborem dvanácti básní s titulem Cykl/on/for/Ai fen, které ale byly samostatným uzavřeným dílem. Spolupráce na propojení urorurova textu a Aifeniných nahrávek proběhne při rezidenci v galerii sam83 na přelomu března a dubna letošního roku. Jejich výstupem bude společné dílo, které uvedou 4. dubna.  

Ai fen, foto: Natalia Kuznestova

uroruro, foto: Martyna Blanca

ná-, ná-, ná-, ná-, ná-hled

Isabela Grosseová a Jesper Alvaer

Vernisáž výstavy 7. prosince v 16 hodin. Výstava potrvá do 22. ledna 2020

Začátkem letošního roku jsme vyzvali ke spolupráci umělce Isabelu Grosseovou a Jespera Alvaera. Jejich první společné představení datují do roku 2005. Při karlínském projektu každou sobotu zvali na prohlídku vietnamského velkoobchodu v Praze-Libuši, kterou zakončili společným obědem v některé z místních restaurací. Tentokrát se s diváky zopakují sobotní sekávání, které bude naplněné prací na výstavě. Předpokladem i cílem Isabely a Alvaera je zdůraznit, že divák je a zůstává na prvním místě. 

Balticum, mare nostrum
Marek Domański, Maciej Rawluk

vernisáž 21. 9. 2019 v 17 h výstava 22. 9. - 10. 10. 2019

První dotek moře je znak hluboce vrytý v paměti pomocí rodinných alb s obrázky nahých batolat stavějících hrady z písku. Většina z nás si nese podobný obraz. Když vyrůstáte, kyblíky a bábovky postupně ztrácejí svůj význam a nacházíte zalíbení v pozorování zvlněné krajiny a dochází vám, že na druhé straně je také břeh, kde snad někdo stojí a dívá se vaším směrem. To byl silně evokující obraz.

Jana Babincová

Vždy nevyhnutelná skutečnost

Vernisáž: 9. 3. 2019 v 17 hodin / výstava 10. 3. — 29. 4. 2019 / kurátor: Sráč Sam

Sen o převodech jednotek

Abstraktní umění a geometrická abstrakce ve vztahu s realitou působí formálně. Při čtení není snadné nalézt rozdíl mezi záměrnou a náhodnou bezobsažností, mezi bezmyšlenkovitou hrou a vášnivým výzkumem, mezi ironií a naivitou. Zároveň se v něm může skrývat snaha obejít ovládnutí zobrazovacích procesů. Dalším úskalím je akceptovatelnost vizuality, v jejímž důsledku vzniká množství obrazů, za kterými nestojí snaha něco vyřešit, ale touha po zisku. Ze strany diváka se schopnost porozumět rovná vůli dešifrovat a ze strany umělce je podstatné mít co nabídnout, abychom se pohybovali na poli umění a ne ve vyprázdněných dekoracích.   
Částečně se zmíněná problematika týká i práce Jany Babincové. Ke geometrii došla romantickým způsobem, kdy měla sen v podobě modlitby kódované do barevných plošek. Sen převedla do obrazu a díky nadšené odezvě umělce a pedagoga Petra Kvíčaly začala tento způsob rozvíjet. Skrze formální omezení se v této oblasti propracovala až do perfekcionalistického pojetí geometrie. Formální polohu rozšiřuje emočními obsahy, které zveřejňuje prostřednictvím názvů

Galerie sam83 zve na shledání s vaším novým přírůstkem do knihovny

Každou sobotu a neděli mezi 14 a 18 hodinou pro vás připravíme v České Bříze 83 kurátorský
výběr katalogů z Archivu výtvarného umění.

9. 12. 2018 — 6. 1. 2019
_______________________________________________________

VÝSTAVA BYLA Z TECHNICKÝCH UKONČENA DŘÍVE

HEAVEN

GROUPE GUMA GUAR
kurátor: sráč sam

vernisáž: 20/10/2018 v 17 h
výstava do: 15/1/2019

sandra svobodová " rozeznávání procesu: čtvrtý břeh "
vernisáž 18/8/2018 v 17 h / výstava potrvá do 12/10/2018

Pohled, krajina, dech a chůze jsou elementární prostředky, kterými Sandra Svobodová komunikuje své téma. Zabývá se vztahem člověka a přírody. Nenásilně předkládá k řešení odpovědnost vůči prostředí, z něhož pocházíme. Její apel je jasný a nevyhýbavý zahrnující etické i estetické prvky. Jde jí o převedení pohledu ke krajině jako objektu a skrze obraz ovlivnit uvědomělé chování. Objekt krajiny definuje jako zdroj naší existence a obvykle ho prezentuje v poměru s člověkem. Jako poučený zpracovatel obrazu operuje s pohledem v mnoha polohách. Představuje ho jako nástroj kontroly, kdy využíváme technologie například ke sledování lesa. Stejně tak s ním pracuje jako s prostředkem reprezentace. Díky tomu ztrácejí její fotografie a videa romantický nádech, který krajiny mohou evokovat a naopak nás přivádí k faktickému pozorování scenérií s artificiálním zásahem.